Osudový a životní partner

Mohlo by vás také zaujmout:

Zákazníci, kteří si zakoupili tento produkt, si často koupili také:

Prožila jsem kdysi velkou lásku. Nesmírně upřímnou a hlubokou, plnou něhy a překrásných emocí. Já byla tenkrát ještě velmi mladá a on mě nechtěl „vytáhnout' z prostředí, ve kterém jsem žila. V té době jsem o tom moc s nikým nemluvila, možná, kdyby tušil, jak moc se trápím (domácí násilí, alkohol v rodině)… On pochází z jiného státu, a tak se vrátil zpět do své rodné vlasti. Nicméně se po dvou letech vrátil, protože mě chtěl opět vidět… Oba dva jsme se milovali pořád stejně, a tak jsme do toho opět spadli. Poté jsme žili vztahem na dálku a jednou jsem ho jela navštívit do jeho země. Jeho vlastní rodiče mě již považovali za budoucí nevěstu, chtělo to pouze čas. A opět jsme se vrátili ke vztahu na dálku, já měla v té době dostudovat vysokou školu… Bohužel mu vážně onemocněla maminka, a tím se všechno zlomilo. I když ho to neskutečně moc bolelo, tak se rozhodl za nás oba dva. Neustále mě miluje, nicméně se musí smířit s tím, že spolu zkrátka nemůžeme být. Asi se v něm něco zásadního změnilo vlivem nemoci jeho milované maminky, a tak si našel ve své domovině novou přítelkyni. Já na něj po celá léta myslela, občas mi napsal, jak se mám a že na mě neustále myslí a dvakrát jsme se setkali, jednou v České republice a jednou u něj v jeho zemi. Vždy to bylo stejné: milujeme se, má mě hluboko v srdci, jsem jeho největší láska a hrozně ho to trápí. Já si tedy našla nového přítele a opět se zamilovala, a v té době mě můj bývalý velice naléhavě prosil o mou emailovou adresu (protože mu partnerka soustavně četla SMS zprávy), ale já si z něj dělala legraci a svou adresu mu neřekla. Po roce a půl mě můj současný partner požádal o ruku a já s radostí řekla své „ano'.

S mým bývalým partnerem máme společné přátele. Jeden z nich v současné době žije v ČR a skamarádil se s mým manželem. Byl dokonce s námi na naší svatbě. Přímo na svatbě mi kamarád podal svůj mobilní telefon, že se mnou někdo chce mluvit, byl to on a ptal se mě, zda jsem šťastná. A já mu s úsměvem odpověděla, že ano. A posléze si můj bývalý pořídil miminko a oženil se.

Nicméně já na něj nikdy v životě nezapomněla, zdá se mi o něm minimálně jednou za týden. Neustále si představuji, jak žije svůj život, jak se asi má - jsme přátelé na sociální síti Facebook, ale nijak si aktivně nepíšeme. Prostě to necháváme osudu. Jeho současná partnerka ho neustále hlídá a kontroluje, když mi posílal zamilované SMS zprávy, tak mi ona napsala, ať mu už nikdy v životě nevolám a ani nepíšu. Přitom to byl vždycky on, kdo se chtěl se mnou vidět a kdo mě aktivně vyhledával.

Nyní si žijeme každý své vlastní životy, já mám své vlastní děti, on má také dítě… Ale neustále zůstal hluboko v mém srdci. Netuším, jestli ho miluji více, než svého současného manžela, anebo pouze jinak, ale vždycky, když se probudím ze snu, který byl o něm, cítím až fyzickou bolest po celém těle.

Je to již celých třináct let od našeho posledního osobního setkání. A já mám nyní odcestovat na narozeninovou oslavu našeho společného kamaráda do jeho rodné vlasti. A je více než jasné, že on tam bude také. Hrozně se to ve mně pere, mezi námi to bylo neskutečně silné a vím, že z jeho strany to cítil úplně stejně. Na jednu stranu bych s ním chtěla být, ale současně vím, že to není možné a nechci aktivně bourat rodiny. Můj současný manžel je skvělý, i když nějaké ty své chyby má, a právě mu chybí to, co má on - tedy můj bývalý partner. A zase naopak mému bývalému chybí to, co má můj milovaný manžel.

Jeden den si říkám, že tam vůbec nepojedu a nechám to být (i jeho blízcí kamarádi moc dobře vědí, jak moc jsme se kdysi milovali) a pak je zase den, kdy si říkám, že tam určitě pojedu a celou tuto záležitost jednou provždy uzavřu. A pak na mě přijde naprostý strach, kdy si říkám, co když se mezi námi něco nečekaně stane? Já rozhodně nejsem ten typ ženy, která dokáže svému partnerovi dlouhodobě lhát a ihned bych se mu se vším přiznala a se sklopenou hlavou. Poté si zase myslím, že bych toho snad ani nebyla schopná - můj milovaný manžel si prošel kdysi velice bolestivým manželstvím, kdy ho jeho bývalá žena soustavně podváděla, připravila ho o dítě a neskutečně moc trpěl, a já nechci, aby to musel znovu prožít. Ale pak je tady ta má druhá stránka věci…tedy zvědavost, aktivní chuť to konečně uzavřít a srovnat si to sama v sobě.

Čím víc se tento termín blíží, tím je to pro mě osobně horší a horší…

Manžel o něm ví, ví, že to kdysi byla velká láska a i přesto mu vůbec nevadí, že tam chci jet. Dokonce mi už jednou sám navrhnul, abych tam jela a konečně si to s bývalým vyříkala a jednou provždy uzavřela (vždy to byly jen rozchody na dálku). Naprosto mi důvěřuje. Nicméně vůbec netuší, že na něj po celé ty roky aktivně myslím a neustále ho mám hluboko ve svém srdci. I když jsem mu hned na začátku našeho vztahu upřímně řekla, že v mém srdci stále zůstal bývalý partner, tak už si možná manžel nabyl vědomí, že je to dávno pryč…těžko říct…