Kde Se Seznámit s Mužem Pro Společný Život

I když se nikdo ještě nepokusil vytvořit definitivní manuál, který by detailně popsal hledání ideálního partnera, láska je záležitostí nepředvídatelnou, a nelze ji plánovat. V minulosti vybírali partnery pro dceru či syna rodiče, což vedlo buď k lásce, nebo k jejímu nedostatku. Dnes jsou takovéto svazky spíše raritou.

Nikdy Není Pozdě „Zamilovat se jako blesk z jasného nebe je možné ve dvaceti stejně jako v sedmdesáti. Věk nehraje roli. To, co nazýváme láskou, není nic jiného než směs hormonálních a neurochemických mechanismů, které fungují nezávisle na našem věku,' tvrdí MUDr. Martin Jan Stránský, neurolog a ředitel Polikliniky na Národní v Praze. Je pravda, že city k opačnému pohlaví můžeme ve vyšším věku alespoň trochu korigovat. To ale dle MUDr. Stránského neznamená, že bychom dokázali být méně zamilovaní jen proto, že máme za sebou už nějaké ty zkušenosti s láskou. Můžeme být naopak opatrnější, s ohledem na předchozí zážitky. Viděno z tohoto úhlu pohledu, lze říci, že láska je v tomto případě „rozumnější'. V žádném případě to ale neznamená, že by byla méně intenzivní či chladnější. Dokonce i v pokročilém věku je možné psát sto SMS denně osobě, kterou milujeme, a zároveň se nehroutit, pokud druhého nevidíme celý den. Stejně tak to neznamená, že se s přibývajícím věkem stáváme experty na výběr partnera pro život.

Fakt, že každý z nás je strůjcem vlastního štěstí, může být někdy tvrdé uvědomění. Hlavní příčinu partnerských nezdarů bychom měli hledat především u sebe, ve svém "lidství" a přirozené nedokonalosti. Ptáme-li se, proč hledáme partnera a nenacházíme ho, měli bychom se nejprve sami sebe zeptat: co jsme ochotni udělat pro to, abychom už nebyli sami? Do jaké míry se dokážeme přizpůsobit druhému?

V některých situacích se nabízejí i další otázky. Proč máme takovou smůlu, proč je každá snaha nevyslyšena, proč jsme odmítáni či neustále opouštěni, nebo proč jsme si vybrali člověka, se kterým to vůbec nefunguje? Až když si na ně dokážeme upřímně odpovědět, můžeme se pustit do skutečného hledání svého vyvoleného nebo vyvolené.

Kde? V tom vám poradit nedokážeme, možností je spousta a záleží na každém z vás, čemu dáte přednost. Od inzerátů, seznamovacích pobytů, diskoték až po aktivity, které vás baví a které byste chtěli, aby dělal i váš partner, až po naprostou náhodu. Nicméně, partnera nenajdete, pokud nebudete dělat nic.

Touha po Nedosažitelném

Lidé, kteří si někdy zkusili hazardní hru, nám jistě dají za pravdu. Vyhrávali a pokud neznali míru, štěstí se k nim brzy obrátilo zády. Zdá se, že podobně to funguje i v lásce. Čím více ji hledáme, tím méně máme šancí ji najít.

Proč? S trochou nadsázky platí, že ženy vždy nejvíce vzdychají po mužích, kteří jsou pro ně nejméně dostupní. V pubertě toužíme po slavných hercích, zpěvácích či sportovcích. Jejich obličeje na nás koukají z monitorů počítačů a představujeme si, že jednou budeme někoho takového mít doma. Nemusí to být žádná celebrita, ale měl by vypadat tak krásně a měl by mít stejný charakter, jaký si (mnohdy mylně) myslíme, že naše idoly mají. Jenže život je jiný a tomu musí odpovídat hledání partnera.

Změníme Ho/Ji a Bude To Dokonalé

Pokud počítáte s tím, že svého nového partnera nebo partnerku upravíte podle svých představ, jste naivní optimisti. Akceptujte se navzájem buď takoví, jací jste, nebo hledejte dál.

Zapamatujte si Žádné z pravidel nefunguje stoprocentně. Zacházejte s nimi tedy jako s křehkým porcelánem a do značné míry se řiďte vlastní intuicí. Jakékoli vynucené jednání (musím to vydržet nebo udělat, protože o tom psali v knize, radil mi to psycholog, moje kamarádka to tak také provedla a už tři roky je šťastně vdaná) může všechno pokazit. Život není jen černobílý. Láska je záležitostí dvou různých lidí, někdy je nádherná, jindy šedivá a občas i bolestná. Znalci lidských duší tvrdí, že tajemství šťastných a spokojených vztahů tkví v tom, že lidé od partnerů ani od sebe samých neočekávají nereálné. A proto raději stůjte nohama pevně na zemi, a pokud objevíte toho pravého nebo tu pravou, nechte mýty historii a jednoduše žijte.

Alkoholik se v drtivé většině případů nestane abstinentem, žárlivec tolerantním kliďasem, nepořádná žena, která nedbá o sebe, pečlivou hospodyňkou či modelkou a nešika se nezmění v domácího kutila.

Při námluvách berte protějšek s velkou rezervou. Všichni jsme ochotni dělat neuvěřitelné věci, jen abychom se tomu druhému zalíbili. Dříve nebo později se však všechno vrátí do starých kolejí. Tedy alespoň ve většině případů.

Na Příručky Zapomeňte

Nevěřte jakýmkoli příručkám s radami, jak co nejlépe ošálit opačné pohlaví. Nenechte se zlákat triky, které vás mají naučit šikovné manipulaci, ani takzvanými učebnicemi praktického zacházení s partnery.

Uvědomte si, že tyto příručky jsou psány pro každého. Takže i pro partnery, které hledáte. A kam bychom s těmi vztahy dospěli, kdybychom na sebe vzájemně vymýšleli jen samé finty s cílem toho druhého dostat? Nicméně je třeba připustit, že bez různých manévrů, taktických ústupků či tahů a pouze s upřímností a srdcem na dlani je seznamování více než obtížné.

A proto připojujeme několik tipů, které nejsou vystavěny na žádných lžích a manipulacích, ale jen na zkušenostech. Třeba pomohou i vám.

1. Nikdy, ani na prvním rande, se nesnažte, aby „hra námluv' byla jen podle vás. A to ani tehdy, když se vám zdá partner příliš nesmělý. Trochu mu pomozte, buďte vstřícní, ale neřiďte ho.

2. Nedávejte najevo, jak moc toužíte po tom toho druhého zase vidět. Ano, těšíte se, ale dříve než za několik dní to prostě nepůjde.

3. Neveďte dlouhé telefonáty - ani před prvním rande a ještě nějakou dobu po něm. Pamatujte, že s jídlem roste chuť. Buďte příjemní, milí, avšak struční.

4. Snažte se působit nezávisle a snad i trochu tajemně (je pozoruhodné, že muži jsou v tomto o mnoho úspěšnější než ženy). Ale nepřehánějte to. Přílišná samostatnost by mohla druhého odradit. Naučte se dávkovat svou přízeň po malých porcích, které partnera vždy o něco přiblíží.

5. Neměňte své zvyky a zvažte míru přizpůsobivosti - alespoň zpočátku. Máte svou práci, známé a koníčky či sportovní záliby. Nic z toho nesmíte z důvodu sebevětší zamilovanosti zanedbat. Dělejte všechno jako dřív, nerušte žádné předem dohodnuté plány. To, že neběžíte na zavolání, nejste vždy k dispozici a máte svou svobodu, vzbuzuje u partnera touhu. Osobní svoboda se kvůli velké lásce snadno a rychle ztrácí, ale jen těžko se dobývá zpět.

6. Muži, snažte se vydržet a nevyvíjejte na objekt svého zájmu tlak hned při první, druhé či třetí schůzce. Dost možná bude pak právě žena ta, která vás pod peřinu zatáhne. Ženy, vy se nenechte omámit hezkými slovy. Muži velmi dobře vědí, jak naladit tu nejjemnější strunu.

7. Pokud šťastně překonáte období vzájemného oťukávání a sex se pro vás stal běžnou záležitostí, určitě vás napadne, že by bylo jednodušší sem tam u svého drahého či drahé přespat nebo se dokonce sestěhovat. Dejte si raději na čas. Chcete-li upevnit stále ještě křehkou lásku, pak nedovolte, aby váš vztah hned zpočátku sklouzl do podoby manželství.

Ženy, vy u muže nevařte, neperte, nežehlete, neuklízejte ani nezašívejte. Povolena je maximálně košile, jdete-li společně do divadla a váš partner (nikoli vy!) zjistí, že jeho oděv vypadá strašně. Můžete také ukázat, že jste dobrá kuchařka, ale jen velmi zřídka a maximálně nějakou nápaditou rychlovkou.

Pánové, vy ženám nenoste na zašití roztrhaná trička či flekaté kalhoty na vyprání, nemalujte a nic netvořte v jejich bytě. Můžete maximálně spravit dvířka u kuchyňské linky nebo vyměnit žárovku, ale jen pokud vás o to sama majitelka požádá. Všech těchto manželských „radovánek' si užijete dosyta později. Ale počátek žádného vztahu nesmí poznamenat šeď obyčejného života.

Článek vyšel v dubnovém vydání časopisu Zdraví.

Hledáte partnera pro život? Doporučuji zapomenout na rychlost. Pokud chcete mít po boku někoho, kdo sdílí vaše životní hodnoty, je dobré věnovat vzájemnému poznávání dostatek času. To ale nemusí hned znamenat, že s ním začnete co nejdříve žít. Proč se vyplatí si počkat na hormon oxytocin a nepodléhat mámení růžových brýlí?

První Schůzka: Na Co se Zaměřit, Pokud Toužíte po Vážném Vztahu?

První schůzku bychom mohli nazvat prvním krokem ke skutečnému vztahu. Mnoho lidí však stále tápe, jak by takové setkání mělo vypadat, jak se chovat, co je vhodné a co se naopak nedoporučuje. V prvé řadě bych doporučila ujasnit si v sobě, co vlastně od schůzky očekáváte. Pokud vám jde o budování vážného vztahu, doporučuji vnímat své pocity a řídit se podle nich. Dokážete se vedle protějšku uvolnit, upřímně se smát, radovat a nemáte potřebu si na nic hrát? Anebo cítíte napětí, hodnocení, tlak a nervozitu?

Právě to, jak se cítíte ve společnosti druhého, by mělo být tím hlavním „hodnotícím ukazatelem'. Doporučuji se tedy méně věnovat tomu, co je na povrchu (vzhled, společenské postavení apod.) a více se zaměřit na hlubší hodnoty. Kvalitní vztah totiž zpravidla nevytvoříte na základě toho, co vidíte, ale toho, co cítíte, a to je velký rozdíl. 

Jak k první schůzce přistupovat? Důležité je si ji co nejvíce užít a nezatěžovat se příliš vysokými očekáváními. Buďte přirození, autentičtí a upřímní a na nic netlačte, berte to tak, že to buď vyjde, nebo nevyjde. Pokud máte ze schůzky dobrý pocit a rádi byste se s protějškem sešli znovu, je to dobrý signál pro budoucnost. Že to naopak nefungovalo? Nevnímejte to jako tragédii, každá schůzka je zkušeností a každá z nich vás posouvá blíže k tomu pravému člověku.

Na Opravdovou Lásku by se Nemělo Spěchat

To, co se dnes odehrává ve společnosti, bychom mohli definovat jako uspěchanost a tlak. V současné době má řada lidí tendenci vrhat se do partnerského vztahu až příliš rychle. Nenechávají si čas na vzájemné poznávání. Následně se může jednat o vztah, který není postavený na lásce, ale na pomíjivé zamilovanosti a chtíči neboli sexuální přitažlivosti. Zpočátku jsou lidé zamilovaní a šťastní. Houpou se na vlnách euforie. Jenže tato zamilovanost zhruba po půl roce až 2 letech vyprchá. Začátky vztahů totiž významným způsobem ovlivňují hormony.

Volba Životního Partnera v Moci Hormonu Fenylethylaminu

Ve chvíli, když se nám někdo líbí, začne se vyplavovat hormon fenylethylamin, o kterém se někdy také mluví jako o motýlcích v břiše, růžových brýlích nebo opilosti láskou. Hormon fenylethylamin, který se produkuje v limbickém systému mozku - části zodpovědné za emoce, totiž v člověku vyvolává podobné slastné účinky jako pervitin.

Je však třeba říci, že tento hormon nemá nic společného s láskou, ale souvisí se sexuální energií, chtíčem a sexuálním napětím, které můžeme pociťovat ke spoustě lidí. Příjemné pocity, které hormony vyvolávají a jejichž hladina se může ještě navýšit s příchodem intimity do vztahu, však časem odezní.

Zhruba do dvou let se hormon fenylethylamin z těla odplaví a vy začnete svého protějška vidět reálně. Všimnete si jeho chyb, začnete si vzájemně vadit, nemůžete se shodnout a ve vztahu se začnou objevovat hádky, které mohou vést až k ukončení vztahu.

V Partnerství Jde o Více Než Jen o Touhu

Proč vztahy založené pouze na tom, že se jeden druhému líbí, často končí tak brzy? Protože vedle sebe máte někoho, kdo k vám nepasuje. V celé té uspěchanosti jste ho totiž nestihli pořádně poznat. Představte si puzzle. Jednotlivé kousky musíte otáčet, dobře si je prohlédnout a zkoušet, zda pasují k dalšímu dílku. Puzzle nesložíte se zavázanýma očima.

Proč lidé tak snadno podlehnou tomu, co vidí v růžových brýlích?

Hormonu fenylethylaminu snáze podléhají lidé, kteří jsou:

• vnitřně nevyrovnaní,
• nechtějí být sami,
• mají z dětství něco „nedosyceného'.

Tento hormon se u nich spouští velice často a téměř s kýmkoliv. Navíc se postupem času může spouštět směrem k více lidem. Z toho je tedy jasné, že se nejedná o pravou lásku, ale skutečně o opojení hormony.

Příčinu Hledejte v Dětství

Citové nenasycení se nejčastěji objevuje u těch, kteří v dětství strádali. V dnešní uspěchané době se na žebříček hodnot staví často ego. Když jsou rodiče zaneprázdnění, na děti jim nezbývá čas a ty většinu času tráví s mobilem nebo tabletem v ruce, chybí jim pak kontakt a blízkost. Tyto děti pak mohou v dospělosti navazovat ukvapené vztahy. Často se podřizují i tomu, co jim nevyhovuje, protože čekají, že jim partner jejich citovou vyprahlost doplní (dosytí). Jakmile však ze vztahu vyprchá zamilovanost, zjišťují, že jim partner vlastně nevyhovuje.

Druhou skupinou jsou pak děti, kterým se rodiče věnují až příliš. Dávají je na různé kroužky, chtějí, aby byly vzdělané a aby vynikaly. Někdy mají ambice, aby jejich dítě bylo zkrátka nejlepší. Je jejich chloubou.

I v tomto případě však mezi dětmi a rodiči může chybět blízkost, tradice a vřelost. Namísto nich se vyzdvihuje a posiluje egoismus a pýcha. Děti pak strádají, protože tyto rodinné hodnoty nepoznaly.

Odhalte Recept na Lásku

Jak vzniká láska? Aby vznikla opravdová láska, musíte druhého dobře poznat. A to chce čas, během kterého se buduje důvěra. Celá „akce' trvá několik měsíců, někdy dokonce i roků.

Jestliže je vám dotyčný blízký a sympatický i po tom, co vyprchal hormon zamilovanosti, jste na dobré cestě. Po hormonu zamilovanosti totiž na řadu přichází jiná látka. Říká se jí oxytocin. Pomáhá mezi partnery vytvářet hlubší pouto. Jde o hormon důvěry a lásky.

Hledání Životního a Osudového Partnera v Bodiích

Vybudování zdravého vztahu stojí na partnerství. Jak najít „toho pravého'?

• Věřte sami sobě - buďte jako hrad, který stojí na pevných základech. Věřte sami v sebe a budujte v sobě zdravou sebedůvěru. Nespoléhejte se na druhé a nehledejte partnera jen proto, že někoho potřebujete.
• Mějte čas sami na sebe - dopřejte si dostatek času, abyste se poznali. Zjistěte třeba, co máte a nemáte rádi. Věnujte se koníčkům a dělejte něco sami pro sebe. Važte si sami sebe, aby si vás mohli vážit druzí.
• Poznávejte lidi kolem sebe - všímejte si, jaké vlastnosti se vám líbí a jaké ne, zjišťujte, s kým vám je dobře a proč se s jiným dobře necítíte.
• Buďte trpěliví - nechte si čas na seznamování a poznávání druhého, nevrhejte se hned do vztahu.

TIP: Přečtěte si článek Nemůžu najít partnera - co s tím?

S Hledáním Životního Partnera Může Pomoci Terapie

Abyste dokázali najít protějšek, o který se můžete opřít, musíte být nezávislí na okolí, umět se opřít sami o sebe a může být také nápomocné umět se zdravě vymezit. Nemusíte se lidem přizpůsobovat jen proto, že někoho potřebujete. Měli byste mít zdravou sebedůvěru a umět říct ne.

Pokud víte, co máte a nemáte rádi, a pokud víte, co od života chcete, můžete začít hledat člověka, který bude mít podobné životní hodnoty jako vy. Cítíte, že potřebujete pomoct s poznáváním sebe sama? Svěřte se terapeutovi, který se stane vaším průvodcem na cestě za sebou samým.