Existují dva pocity, které jsou pro člověka nanejvýš důležité - láska a přátelství. „Láska je neviditelná síla, která dává život věcem, jež by jinak byly prázdné,' vyznal kdysi obdiv k lásce Albert Einstein.
Bývalý americký prezident Woodrow Wilson zase stavěl na první místo kamarádství, které považoval za skutečnou hodnotu. „Přátelství je jediný cement, který bude držet svět pohromadě,' tvrdil. Oba tito géniové měli pravdu. A je na každém z nás, aby měl obojího v životě dostatek, zejména na seznamce.
Co je ale významnější? Láska, nebo přátelství? Odpověď je značně složitá, obzvláště na jaře, které po lásce doslova volá, i na online seznamce.
„Jaro je symbolem nových začátků a svěžesti, proto si ho mnoho lidí s tímto citem spojuje,' vysvětluje psycholog Steve Sisgold. A má pravdu. Všechno kolem ožívá, stromy raší, květiny voní, ptáci zpívají - a lidé touží po tom samém, i po novém vztahu na seznamce.
„Dny se navíc prodlužují a sluneční svit zvyšuje v organismu každého z nás hladinu hormonu štěstí, což podporuje pozitivní pocity,' dodává odborník. Zamilovat se je pak tak snadné, ale jak při tom nezapomenout na přátele?
Je to oboustranně velmi komplikované. Láska a přátelství mají totiž odlišnou dynamiku vztahu. Zná to každý. Během zamilovanosti, a nejen té jarní, jdou často přátelé stranou. „Prožitek lásky je v počátcích vztahu velmi intenzivní. Zamilovaný člověk mívá pocit, že partner je tím nejdůležitějším tvorem na světě a nikoho jiného už nepotřebuje,' dodává Steve Sisgold. Jenže postupem času člověk zjišťuje, že to může být omyl.
Blízcí kamarádi totiž přinášejí jiný druh emocionální podpory, humoru, nadhledu a sdílení zájmů, které nejsou vždy součástí romantického vztahu. Vzájemná podpora je na seznamce stejně důležitá.
„Přátelství bývá stabilnější a může trvat mnohem déle. Po období zamilovanosti si lidé začnou uvědomovat, jak důležití jsou pro jejich emocionální rovnováhu a štěstí právě přátelé,' vysvětluje psycholog.
Přijmout změny není lehkéJak láska, tak přátelství se vyvíjejí. Můžeme zažívat období, kdy jeden vztah potřebuje víc pozornosti než ten druhý, a to je v pořádku. Je ovšem důležité se přizpůsobovat změnám, které přicházejí. Zbytečně je nepotlačovat. „V lásce hovořte o svých potřebách a obavách, abyste mohli najít způsoby, jak se přizpůsobit,' popisuje taktiku psycholog Steve Sisgold. „Buďte takoví i s kamarády. Pokud se přátelství změní, třeba kvůli odlišným životním cestám, lásce nebo čemukoli jinému, diskutujte o tom, jak můžete vztah udržet i v nové formě. A také se o to snažte,' pokračuje. Možná se tím dynamika jednoho nebo druhého změní, ale všichni důležití lidé zůstanou po vašem boku. A to je jediná cesta ke štěstí. |
Každému jedinci poskytují nejen patřičný nadhled, a to i nad současným vztahem, ale také jiný druh podpory, než jaký nabízí partner. Jak to tedy skloubit, abyste nepřišli ani o jedno? I na seznamce je důležité vyvážit obojí.
Klíčová je otevřená a upřímná komunikace. Jak v lásce, tak i v přátelství je zásadní věnovat čas sdílení pocitů, obav a přání, mluvit o svých potřebách a o tom, jak se cítíte. To vše vám může pomoci lépe porozumět tomu, co každý vztah vyžaduje.
„Mnoho z nás v zamilovanosti zamlčuje, že jim přátelé chybí. Často si to dokonce neuvědomujeme ani sami před sebou. A pak je těžké navazovat na přetrhané nitky,' vysvětluje expert.
Proto je zásadní si hned v úvodu vztahu cíleně hledat čas pro partnera i pro přátele. „Může to znamenat, že si pro každého z nich stanovíme přesné termíny, kdy se budeme setkávat, a ty budeme dodržovat. Například že čtvrtek patří romantické večeři, zatímco pátek posezení u piva s kamarády,' popisuje odborník.
V obou typech vztahů je důležité mít respekt k osobním hranicím. To znamená, že bychom měli být schopni si vzájemně poskytnout prostor, ať už se jedná o čas strávený s partnerem nebo přáteli. Vyvarujme se proto pociťování viny, pokud někdy dáváme přednost jedné osobě, ale zůstaňme otevření k vyvažování obou vztahů. Mít podporu od partnera i od přátel je totiž důležité.
„Abychom si ji udrželi, musíme nabízet to stejné oběma stranám. Neexistuje nebrat telefony kamarádům jenom proto, že sleduji televizi s milencem a neozvat se své lásce, když zavolá během party s kamarády. To se dříve či později zaručeně obrátí proti nám,' radí psycholog.
Je proto nutné si během jarního flirtování, stejně jako v kterékoli jiné době, uchovat svou nezávislost a vlastní rozum. Pak budeme spokojení a šťastní - a to dokonce na obou zmiňovaných „frontách', a to i na seznamce.
Podobnost není náhodnáPřestože láska a přátelství jsou odlišné vztahy, v určitých ohledech si jsou, nebo by alespoň měly být, podobné. Partnerovi i přátelům by vždy mělo jít o vaše dobro. To je zásadní, na co byste se měli soustředit. Co dalšího je ještě důležité?
|
Článek vznikl pro časopis Pestrý svět.
Na začátku vztahu jde obvykle všechno jako po másle. Rozumíte si na první dobrou, zkoušíte nové věci a smějete se stejným vtipům. Vzduch je nabitý očekáváním a všechno, co ten druhý říká nebo dělá, má zvláštní kouzlo. Jenže i ty nejintenzivnější začátky jednou skončí. Po motýlcích v břiše přichází každodenní realita, která už tolik neoslňuje, zato toho spoustu odhaluje.
Teprve v tomto okamžiku se ukazuje, na čem v milostném životě skutečně stavíte. Už nejde jen o to, jaký dojem na svého partnera uděláte, ale co si myslíte, jak spolu zvládáte běžnou rutinu, neshody nebo ticho. Některé vztahy se v téhle fázi rozpadnou, ale jiné se znovu promění - a ne nutně k horšímu.
První fáze vztahu bývá rychlá, intenzivní a silně návyková. A to nejen emocionálně, ale i chemicky. Mozek je doslova zaplavený hormony - dopaminem, oxytocinem a serotoninem -, které podporují touhu, důvěru a pocit výjimečného propojení. Právě tady má svůj základ staré rčení „láska je slepá'. Výzkumy ukazují, že v tomto okamžiku nejvíce toužíme po všem, co je neznámé, napínavé a nejisté, protože právě takové pocity aktivují v mozku centrum odměn. Partner se jeví jako někdo výjimečný, často i proto, že v něm vidíme příslib úniku od každodennosti. Jenže ani tato fáze nevydrží věčně. Jak ve své knize Can Love Last? The Fate of Romance Over Time (2003) upozorňuje psychoanalytik Stephen Mitchell, mnoho vztahů přechod do reality nepřežije. Potřeba, aby partner odpovídal určité představě, je zkrátka natolik silná, že brání v přijetí jeho skutečné podoby. Odložení růžových brýlí ale naštěstí nemusí být jen ztrátou kouzla, ale také šancí zjistit, jestli má vztah pevný základ.
Přechod od takzvané „líbánkové fáze' k běžnému partnerskému fungování bývá pro řadu párů zásadní zkouškou. Ne proto, že by se vztah nutně zhoršil, spíš kvůli jeho měnící se dynamice. „Jakmile odezní fáze líbánek, vy i váš partner se pravděpodobně stanete víc svými autentickými ‚každodenními‘ já a začnete si uvědomovat nedostatky toho druhého,' říká pro Verywell Mind terapeutka Leanna Stockard ze společnosti LifeStance Health. „Během této doby musíte zhodnotit, jak se cítíte, a rozhodnout se, zda můžete ve vztahu s partnerem pokračovat - s chybami i bez nich.'
Partneři, kteří tento zlomový bod přečkají, se dostanou do nové fáze: klidnější, stabilnější a mnohem hlubší. Psychologové ji označují jako takzvanou přátelskou lásku (companionate love), tedy formu vztahu s menší intenzitou vášně, zato založenou na blízkosti, respektu, důvěře a dlouhodobém závazku. Tady už nejde jen o sdílení citů, ale o sdílení života jako takového.
Když se vytratí potřeba zaujmout a nahradí ji klidná přítomnost, rodí se jiný typ blízkosti. Už se dál nesnažíte, aby všechno působilo výjimečně, ale aby vám spolu bylo dobře i v těch nejběžnějších chvílích. Zralý vztah nestojí na dokonalosti, ale na vzájemném respektu, schopnosti mluvit o věcech na rovinu a unést, když má ten druhý jiný názor nebo špatný den.
V takovém partnerství není třeba nic předstírat. Každý má svůj prostor, ale zároveň ví, že se má o koho opřít. „Zralá láska podporuje prostředí, ve kterém se může oběma partnerům dařit, a nabízí pevný základ pro zvládání životních výzev,' vysvětluje pro Brides klinická psycholožka Yasmine Saad a dodává, že takový vztah přispívá k emocionální pohodě.
Za dlouhodobým partnerstvím často nestojí oslnivá vášeň ani bouřlivý začátek, ale hluboké přátelství. To tvoří základ, jenž vydrží i v obdobích, kdy zamilovanost ustupuje do pozadí. Podle Johna Gottmana, psychologa z Washingtonské univerzity a autora knihy Sedm principů spokojeného manželství (1999), je právě přátelské pouto jedním z nejspolehlivějších ukazatelů toho, zda spolu dva lidé zůstanou a jestli budou skutečně spokojení.
Přátelství pomáhá partnerům lépe zvládat tlak zvenčí i neshody uvnitř vztahu. Umožňuje jim mluvit otevřeně, řešit konflikty s respektem a nevnímat krize jako hrozbu. Díky tomu nevzniká tolik napětí, které by jinak oslabovalo důvěru. Tahle forma propojení se navíc často odráží i do intimní roviny: když se mezi partnery vytvoří bezpečné prostředí plné důvěry, sexuální život přestane být o výkonu nebo dokonalém načasování a stane se přirozeným vyjádřením náklonnosti.
Přátelství mezi partnery obvykle nevydrží samo od sebe. Je potřeba ho aktivně udržovat, stejně jako cokoli jiného, na čem vám záleží. To znamená mluvit spolu i tehdy, když zrovna nic nehoří, nebo se zajímat o to, co váš protějšek právě prožívá. „Lásku udržuje při životě to, že si dokážete uvědomit, že svého partnera neznáte dokonale, a přesto jste zvědaví a stále zkoumáte,' říká pro The Harvard Gazette Richard Schwartz, docent psychiatrie na Harvard Medical School. Zachovat si partnerské přátelství v praxi je o tom najít prostor mimo rutinu.
Vědomě si vytvářet chvíle, které nejsou jen o organizaci nebo řešení problémů, a taky nezapomínat na lehkost - vtip, nadhled, sdílené hlouposti. Právě ty totiž často rozhodují o tom, jestli vedle sebe jen žijete, nebo se máte opravdu rádi.
Autor
Beauty a self-care redaktorka vyhledávající (a bořící) mýty kolem krásy a zdravého životního stylu si při psaní ráda zdokonaluje i vlastní pečující rutinu, která je pro ni stejně důležitá jako šálek dobré kávy.
Více o autorovi
Potkala jsem ho na populární seznamce. Jeho profil zaujal nejen mojí pozornost, ale i mé srdce. Byl to Petr, okouzlující muž s úsměvem, který dokázal rozzářit celý můj den. Po několika dnech on-line konverzace jsme se konečně sešli na rande v útulné kavárně v Praze. Strávili jsme hodiny povídáním a smíchem, jako bychom se znali už celou věčnost.
Naše vztah se rozvíjel s každým setkáním. Procházky podél Vltavy, romantické večeře při svíčkách, víkendové výlety do Českého ráje. Každý moment s Petrem byl plný radosti a štěstí. Naučili jsme se jeden druhého poznávat, podporovat se a navzájem se milovat. Naše spojení bylo silné a plné lásky, která nás oba naplňovala.
Osudným večerem, kdy si Petr klekl přede mnou a požádal mě o ruku. V slzách štěstí jsem mu odpověděla 'ano'. Náš příběh lásky pokračuje v radosti a naději. Nyní jsme manželé a budujeme společný život plný štěstí. Milujeme se a naše láska nás posiluje každý den.