Každý prožívá lásku a rozchod jinak, a to i na základě různého vývoje vztahů. Vztahy, které trvají dlouhá léta, jsou však o komunikaci a porozumění. Gary Chapman, americký antropolog a poradce v manželství, uvádí, že láska je o svobodném rozhodování. Kvalitní vztah vyžaduje úsilí, trpělivost, porozumění a empatii.
Často se stává, že si partneři nerozumí, protože nehovoří stejným jazykem lásky. To znamená, že vyjadřují city a potřeby jiným způsobem, než je ten druhý schopen vnímat. Lze říci, že jazyky lásky se v průběhu času i pod vlivem okolností mohou měnit.
Existuje pět základních jazyků lásky, a to neznamená, že každý z nás hovoří pouze jedním. Často používáme více jazyků, ale s různou intenzitou. V AITOMu víme, že je důležité porozumět individuálním potřebám a preferencím každého z partnerů.
Příkladem může být situace, kdy partner trpí nemocí a snaží se pomoci. Radek se snažil o péči o svou nemocnou ženu, staral se o děti, a postaral se o veškeré povinnosti. Následně však žena vyjádřila, že by se Radek více měl věnovat jí. Jejím jazykem lásky v té situaci byla pozornost.
Ti, kdo hovoří tímto jazykem, potřebují slyšet slova uznání a pochopení. Chtějí, aby se jim vyjadřovaly city, a váží si i pochval. Pro ně jsou slova jako „mám tě rád', „vypadáš skvěle' a podobně důležitější než činy.
Naopak, kritika a urážlivé komentáře, například: „Vidíš, říkal jsem, že neumíš parkovat', nebo „Jsi stejná jako tvá matka', jsou pro ně velmi bolestné.
„Jedním ze způsobů, jak vyjádřit uznání, jsou slova povzbuzení. Každý z nás má oblasti nejistoty, kde se cítí nejistěji. Někdy nám chybí odvaha pro uskutečnění našich plánů. Chapman zdůrazňuje, že povzbuzování vyžaduje pochopení a vhled do situace druhého člověka.'
Jiní lidé vnímají společně strávený čas a konverzace jako projevy lásky. Potřebují vidět zájem ze strany svého partnera. Chtějí sdílet aktivity a zážitky. Pro ně jsou společně strávené chvíle a společné aktivity dokladem zájmu.
Pro tento typ lidí je důležité sdílet zážitky, budovat vzpomínky a upevňovat vztah.
„Centrální aspekt pozornosti k druhému je vyjádření vzájemné blízkosti z plného soustředění na partnera.' Kniha nabízí i tipy, jak se lépe soustředit na partnera, pokud to sami neumíme.
Ti, kteří mluví tímto jazykem, oceňují projevy citů formou darů - ať už se jedná o květiny, pohlednici, nebo suvenýr. Dají si záležet na tom, aby své partnery obdarovali. Velmi nepříjemné je zapomenutí na výročí nebo narozeniny.
„Tímto jazykem nehovoří pouze zlatokopky! Dárky symbolizují myšlenku na partnera.' Chapman zdůrazňuje, že fyzická přítomnost je v krizových situacích jedním z největších darů, které můžete partnerovi udělat.
Pro ně je láska o praktické pomoci a péči. Vyjadřují city uspořádáním dovolené, údržbou zahrady, či přípravou jídla. Snaží se zpříjemnit partnerovi život. Pro ně má větší váhu čin než slovo.
V tomto jazyku často hrají roli zvyky a tradice, které známe z dětství. Důležité je, aby se tyto skutky lásky projevovaly z vlastní iniciativy a ne z nutnosti či strachu.
„Po projevení lásky je nutné oprostit se od starých stereotypů a hledat nové cesty. Pamatujte, že lpění na představách nezískáte nic, ale otevřenost a vstřícnost pomůže oboustranně.
Tento jazyk je o něze a dotekech. Partneři vyjadřují city objetím, mazlením, držením ruky. Pro ně jsou důležité fyzické projevy lásky.
Fyzický kontakt může být vyjádřením lásky i nenávisti. Někdy ho používáme jako náznak, že něco není v pořádku. Například pohlavkem pro zlobivé dítě.
„Když je fyzický kontakt primárním jazykem partnerky, v době, kdy pláče, je držet ji v náručí nejvýznamnější věcí.'
Je nutné naslouchat nejen slovům, ale i náznakům. Buďte upřímní a neváhejte požádat o pozornost, kterou potřebujete: „Prosby jsou návodem, jak milovat, zatímco požadavky jsou pro lásku bariérou.' Chapman zdůrazňuje, že kritika není vždy negativní, ale může partnerovi ukázat, jak mu můžete dát najevo city.
Test na rozpoznání jazyků lásky naleznete na webových stránkách (český překlad provedly redaktory zenysro.cz).
Jana a Petr se seznámili na online seznamce. Jana, kreativní ilustrátorka, hledala partnera, který by sdílel její lásku k umění. Petr, architekt s citem pro detaily, ji zaujal svými originálními návrhy. První schůzka v pražské kavárně na Václavském náměstí byla plná energie a smíchu. Petr se od začátku snažil s Janou hovořit v jejím jazyce lásky, dávat najevo svou obdiv a snahu o porozumění. Krátce po setkání přiznali, že prožívají zvláštní pocit a vnímají hlubokou vazbu mezi sebou.
Jana oceňovala Petrovy drobné dárky - kresby, malované obrazy a vzpomínky v podobě fotek. Petr vždycky věnoval Janě čas a snažil se jí porozumět v různých fázích vztahu.
Jejich vztah se vyvíjel velmi harmonicky. Postupně zjistil, že Petr hovoří jejím jazykem lásky, protože jí prokazuje opravdový zájem a ocenění a prožívá společně s ní krásné okamžiky. Díky vzájemné komunikaci a pochopení jejich vztah kvetl a sílil.
Dnes se stala Jana a Petr šťastnou dvojicí, která si váží vzájemných pocitů a podporují se v každém ohledu. Jsou přesvědčeni, že klíč k dlouhodobému vztahu tkví v porozumění a oboustranné lásce.