Jak identifikovat životního partnera (druha), s nímž společně prožijete stáří? Kdyby existoval jednoznačný návod (manuál) - to by bylo na světě hned veseleji! Avšak, bohužel, nic takového k dispozici nemáme, a tak nám nezbývá nic jiného, než se spolehnout na vlastní intuici a také na generacemi ověřené zkušenosti (poznatky).
Řada z nás klade důraz na takzvaný první dojem. Osoba, s níž se seznamujete, se vám na první pohled zamlouvá a silně vás k ní přitahuje, natolik, že se probudí srdce a racionální myšlení ustane. Mnohdy takový vztah i funguje, nicméně úspěšnost je v tomto případě poměrně nízká. Nezapomeňte, že jedinec, v němž se na úvod zhlédnete, nemusí být uvnitř tak kvalitní, jako navenek. A pak mohou nastat obtíže, strasti a emocionální utrpení při rozchodu, který se ale obvykle snažíte - a to naprosto nevhodně - co nejvíce oddalovat.
Život v ČeskuPreferuje telefon před vaší osobou? Nenápadný rozpad lásky v reálném čase
Život v ČeskuSlovensko truchlí. Zemřel známý herec, komik, autor scénářů a hudební umělec
Na druhou stranu, pokud se vám někdo vizuálně nezamlouvá, nemá smysl v něm hledat ušlechtilost a bezúhonný charakter - vždyť se nebudete po zbytek života, či jeho značnou část, dívat na osobu, která je vám fyzicky nepříjemná.
Jedinec by měl potencionální partnery prozkoumat hlouběji, než se rozhodne pro toho, s nímž hodlá založit rodinu a sdílet s ním těžkosti všedního života. Ale pozor! Na svém charakteru musíte zapracovat i vy, nelze jen požadovat určité vlastnosti u vyhlédnuté osoby!
K harmonickému soužití a vyváženému vztahu je esenciální vzájemná tolerance - oba se musíte naučit dělat kompromisy. Nutnou podmínkou vztahu, kterému na začátku říkáme láska, je vzájemná úcta a důvěryhodnost. A to vše se neobjeví samo od sebe. Na partnerském soužití je nutné permanentně pracovat. A navíc - naučit se prominout! I z toho důvodu, že to možná jednou sami budete potřebovat. Člověk se totiž neobejde bez chyb a omyly (pokud nejsou zásadní) k našemu životu zkrátka náleží.
Život v ČeskuČeši se dočkali. Přímá letecká linka do historického města, na kterou se čekalo dlouhé roky
Život v ČeskuSkryté opouštění vztahu. Partner je fyzicky přítomný, ale myšlenkami už dávno pryč
Na počátku - tedy v období, kdy začínáte s protějším pohlavím navazovat kontakt, si ujasněte, co všechno od budoucího partnera požadujete. Zároveň si poctivě sami pro sebe odpovězte, zda jste schopni totéž partnerovi dát.
A jak to tedy je s láskou? Pokud jste do sebe vzájemně upřímně zamilovaní, rozpoznáte to jak vy sami, tak i vaše okolí. Pokud k sobě cítíte pouze majetnickou lásku, pravděpodobně to s vaším vztahem a soužitím nedopadne dobře. Pokud k sobě pocítíte bezvýhradnou lásku, máte vyhráno.
Život v ČeskuTichý ničitel vztahu: Partner, který nikdy neřekne děkuji
Život v ČeskuStředověká hygiena: Lidé znali mýdlo již dávno před moderní čistotou
Hledáte životního druha? Doporučuji nepospíchat. Pokud toužíte mít po boku někoho, kdo sdílí vaše životní hodnoty, je rozumné věnovat vzájemnému poznávání dostatek času. To ovšem neznamená, že s ním začnete ihned bydlet. Proč se vyplatí vyčkat na hormon oxytocin a nenechat se okouzlit iluzemi?
První rande by se dalo popsat jako úvodní krok ke vztahu. Mnoho jedinců ovšem stále tápe, jak by takové setkání mělo vypadat, jak se chovat, co je vhodné a jaké chování je naopak nevhodné. Nejprve bych radila ujasnit si, co vlastně od rande očekáváte. Pokud vám jde o dlouhodobý vztah, doporučuji vnímat své pocity a nechat se jimi vést. Jste schopni se vedle protějšku uvolnit, spontánně se smát, těšit se a nemáte potřebu nic předstírat? Nebo naopak vnímáte tenzi, posuzování, nátlak a nervozitu?
Právě to, jak se cítíte v přítomnosti druhého, by mělo být hlavním hodnotícím kritériem. Doporučuji se proto méně zaměřovat na to, co je viditelné (vzhled, společenská prestiž a podobně) a více se soustředit na hlubší hodnoty. Plnohodnotný vztah se totiž obvykle nebuduje na základě toho, co pozorujete, nýbrž toho, co cítíte, a to je markantní rozdíl.
Jak k prvnímu rande přistupovat? Důležité je si jej co nejvíce užít a nemít příliš vysoká očekávání. Chovejte se přirozeně, autenticky a upřímně a na nic nespěchejte, berte to tak, že to buď klapne, anebo neklapne. Pokud máte z rande příjemný dojem a chtěli byste se s protějškem sejít znovu, je to povzbudivý signál pro budoucnost. Že to naopak nevyšlo? Neberte to jako tragédii, každé setkání je cennou zkušeností a každá z nich vás posouvá blíže k tomu pravému člověku.
Dnešní dění ve společnosti, bychom mohli charakterizovat jako spěch a tlak. V současné době má spousta lidí tendenci vrhat se do partnerského soužití až moc rychle. Nedávají si prostor pro vzájemné poznávání. Následně se může jednat o vztah, jenž není založený na opravdové lásce, ale na dočasné zamilovanosti a chtíči neboli sexuální přitažlivosti. Zpočátku jsou lidé zamilovaní a spokojení. Vznášejí se na vlnách euforie. Jenže tato zamilovanost zhruba po šesti měsících až dvou letech pomine. Počátky vztahů totiž silně ovlivňují hormony.
Ve chvíli, kdy se nám někdo zamlouvá, začne se uvolňovat hormon fenylethylamin, o němž se občas mluví jako o motýlech v břiše, růžových brýlích či opojení láskou. Hormon fenylethylamin, jenž se produkuje v limbickém systému mozku - části zodpovědné za emoce, totiž v člověku vyvolává podobné extatické stavy jako pervitin.
Je ovšem nutno zdůraznit, že tento hormon nemá nic společného s opravdovou láskou, ale je spojený se sexuální aktivitou, touhou a sexuálním napětím, které můžeme cítit ke spoustě lidí. Příjemné pocity, které hormony vyvolávají a jejichž množství se může ještě zvýšit s příchodem intimity do soužití, ovšem časem odezní.
Zhruba do dvou let se hormon fenylethylamin z těla vyloučí a vy začnete svůj protějšek vnímat realisticky. Začnete si všímat jeho chyb, začnete si vzájemně lézt na nervy, nemůžete se shodnout a ve vztahu se začnou vyskytovat hádky, které mohou dospět až k rozchodu.
Proč vztahy založené pouze na tom, že se jeden druhému líbí, často brzy končí? Protože vedle sebe máte někoho, kdo se k vám nehodí. V celé té uspěchanosti jste ho totiž nestihli důkladně poznat. Představte si skládačku. Jednotlivé dílky musíte otáčet, pozorně si je prohlédnout a ověřovat, zda pasují k dalšímu dílku. Puzzle nesložíte poslepu.
Proč jedinci tak snadno podlehnou tomu, co vidí skrze růžové brýle?
Hormonu fenylethylaminu snadněji podléhají lidé, kteří jsou:
Tento hormon se u nich spouští velmi často a téměř s kýmkoli. Navíc se časem může spouštět směrem k mnoha lidem. Z toho je tedy zjevné, že se nejedná o ryzí lásku, nýbrž pouze o omámení hormony.
Emocionální deprivace se nejčastěji projevuje u těch, kteří v dětství trpěli nedostatkem pozornosti. V dnešní rychlé době se na přední místo hodnot často staví ego. Když jsou rodiče pracovně vytížení, na děti nemají čas a ty tráví většinu času s mobilem či tabletem, chybí jim pak kontakt a intimita. Tyto děti pak mohou v dospělosti navazovat unáhlené vztahy. Často se podřizují i tomu, co jim nevyhovuje, protože doufají, že jim partner jejich citovou prázdnotu zaplní (nasytí). Jakmile ovšem ze soužití vyprchá zamilovanost, zjišťují, že jim partner vlastně nevyhovuje.
Druhou skupinou jsou pak děti, kterým se rodiče věnují až příliš. Dávají je na různé kroužky, chtějí, aby byly vzdělané a dosahovaly výborných výsledků. Někdy mají ambice, aby jejich potomek byl zkrátka nejlepší. Je to jejich pýcha.
I v tomto případě ovšem mezi dětmi a rodiči může chybět sounáležitost, tradice a srdečnost. Namísto nich se vyzdvihuje a posiluje sobectví a nadřazenost. Děti pak trpí, protože tyto rodinné hodnoty nepoznaly.
Jak se zrodí láska? K tomu, aby vznikla opravdová láska, musíte druhého důkladně poznat. A to vyžaduje čas, během něhož se buduje důvěra. Celý proces trvá několik měsíců, někdy i několik let.
Pokud je vám dotyčný sympatický i poté, co odezněl hormon zamilovanosti, jste na správné cestě. Po hormonu zamilovanosti totiž nastupuje jiná látka. Označuje se jako oxytocin. Napomáhá mezi partnery budovat hlubší spojení. Jedná se o hormon bezpečí a lásky.
Vznik funkčního vztahu stojí na partnerství. Jak objevit „toho pravého'?
TIP: Přečtěte si také článek Nemůžu najít partnera - co s tím?
Abyste dokázali najít spřízněnou duši, o kterou se můžete opřít, musíte být nezávislí, umět se spolehnout sami na sebe a může být také užitečné umět si zdravě stanovit hranice. Nemusíte se lidem podřizovat jen proto, že někoho potřebujete. Měli byste mít sebedůvěru a umět říct ne.
Pokud víte, co máte a nemáte rádi, a pokud víte, co od života očekáváte, můžete začít hledat člověka, který bude mít podobné priority jako vy. Máte pocit, že potřebujete asistenci s poznáváním sebe sama? Obraťte se na terapeuta, který se stane vaším průvodcem na cestě za sebou.
Potkal jsem ji v malebné kavárně v srdci Prahy. Byla to obyčejná středa, ale pro mě se stala dnem, který navždy změnil můj život. Seděla sama u okna, s knihou v ruce a úsměvem, který mě okamžitě okouzlil.
Přiznávám, byl jsem nervózní, když jsem se ji rozhodl oslovit. Ale něco uvnitř mě mi říkalo, že to musím udělat. Začali jsme si povídat o knihách, o životě a o snech. Zjistili jsme, že máme mnoho společného a že se nám spolu velmi dobře povídá.
Postupem času se z našich setkání stala tradice. Trávili jsme spolu hodiny procházkami po starém městě, smáli se a sdíleli své radosti i starosti. Jednoho večera, když jsme seděli na Karlově mostě a pozorovali hvězdy, jsem si uvědomil, že jsem se do ní zamiloval.
Vyznání lásky přišlo přirozeně a s ním i slzy štěstí. Dnes, o několik let později, jsme manželé a šťastně žijeme v našem malém bytě s výhledem na Pražský hrad. Vím, že jsem potkal svou životní lásku a že s ní chci strávit každý okamžik svého života.